středa 9. července 2025
Neviditelný svět
Zpráva od Pána a Boha Ježíše Krista sestře Beghe v Belgii dne 25. června 2025
Různé místa ve skrytém stvoření
Úterý, 10. červen 2025, úterní svátek Zeslání Ducha Svátého
Náš Pán:
Jsem váš Bůh, vaše Paní, Všemohoucí, Velký, Nezměrně Velký, Nadřazený, ale také pokorný a Nejmilostivější, Vševědoucí a Všechnožádající: nejlepší pro všechny. Takové jsou mé tituly božské šlechty, které jsem v plné míře, úplně a neomezeně.
Stvoření světa bylo koncipováno dvěma způsoby: viditelný svět a neviditelný svět.
Jsou to stvoření, která lidé nevidí, nemohou si je představit, ale existují, aby všechny dobrosrdečné lidi přivedly ke svatosti a k účasti na Nebi božské Boží podoby.
Nebe, Ráj a Čistcové
Také je Nebe mých milovaných: sdílejí vše, vykonávají všechny mé kvality, všechna moje ctnosti, pohybují se ve mně a skrze mě, a tohle školení k dokonalosti získává v Ráji.
Co je Ráj? Ráj je předsíň Nebe, kde duše usiluje o zisk všech ctností, vykonávají je a pije je, zatímco Čistcové bylo uspokojení hříchů, očista duchů a odřeknutí se hřechu. Kolik duší získává všechny ctnosti a kvality, tolik vyšplhá na toto exkluzivní místo zvané Ráj, kde vidí Boha a je blízko němu, ale ještě není v něm jako v Nebi.
Po dokončení všech vlastností až se stávají vlastními a stejně tak pro všechny ctnosti jsou pak pozváni vstoupit do Nebe, sídla Boha ve věčnosti, kde všechny ctnosti a kvality patří všem svatým.
V Čistcové se očistí, v Ráji se posvěcuje a v Nebi vstupuje do božské podoby Boží, Bůh sdílí své bytí se svými světci. Také je úloha těchto důležitých míst v Posmrtném životě.
A já, Bůh, Pán, Paní všech věcí a jediný schopen vysvětlit mé Stvoření, dal človeku rozum potřebný k porozumění materiálnímu stvoření, tomu živých i neživých tvorů. Neudělil jsem mu schopnost poznat neviditelné stvoření kromě zjevení. Takže někteří světci obdrželi velké nápady o Čistcové, jako svatá Kateřina Janovská (1447-1510) a později Maria Simma (1915-2004). Zjevil jsem také, že existuje mnoho míst v Posmrtném životě, a zjevil jsem některým duchům — nazývaných privilegovanými, ale kteří musí zůstávat věrní tak dlouho, jak jim dám život — rozmanitost míst ve skrytém světě, které neodhalil během svého života na Zemi.
Svatá církev
Mou misí je na zemi založit svou svatou Církev na skále, kamenu, sv. Petra mezi apoštoly a jeho nástupce, a zachránit lidstvo prostřednictvím svého svatého oběti na kříži. Dala jsem své církvi sakramenty, lidské i nadpřirozené prostředky k získání síly konverze po původním hříchu. Úlohou mé svaté Církve je přinést božský spásu mým dětem. Několik duší jsem daroval milost poznat trochu o neviditelném světě, a toto znalosti bude široce sdíleno a naučeno lidstvem obráceným k jediné víře Ježíše Krista Spasitele, když je pozváno vstoupit do obnovovaného světa.
Již jsem vysvětlil, že žádný člověk není spasen nebo ztracen proti své vůli, to jest bez jeho dobrovolného a vědomého zapojení, a vyplývá z toho, že výrok "Mimo církev není spasení" [1] je neotřesitelná skutečnost. Bez sakramentů, bez života Pána sdíleného duši, nikdo nemůže být spasen, podle toho, co jsem řekl já sám: "Jsem chléb životu; vaši otcové jeli mannu v poušti a zemřeli; tenhle chléb je Ten, kdo sestupuje z nebe, aby jej jedli a nezahynuli. Jsem živý chléb, který sestoupil z nebe. Kdožkoli jede tento chléb, bude žít navěky. A chléb, jenž dám, je moje Tělo pro život světa“ (Jn 6:48-51). A znovu: ”Kdo jedí mé Tělo a pije mou Krev, má věčný život, a já jej vzkřísím na poslední den.“ (Jn 6:54). Opak je také pravda: kdo nepřijme Tělo a Krev Krista, nebudou vztyčeni na poslední den. Nebylo by tak, božská slova Pána Ježíše Krista by byla prázdná, a to nemůže být.
Je tedy nutné, životně důležité, aby duše se obrátily k Pánu Ježíši Kristovi a přijaly jeho Tělo — a tím i jeho Krev, Duši a Božství — aby měly věčný život. Znovu tu vzejde velký otázka, která nikdy nedostala oficiální odpověď od svaté Církve: co se stane s všemi těmi dušemi, které neznají Ježíše Krista a opustí tento svět bez toho, aby ho znaly? Slova Pána jsou jistá, nelze je ignorovat, ale Pán také řekl bez sebeprotiřečení: "A já, když budu vztyčen z země, přitáhnu všechny lidi k sobě. " (Jn 12:32). Ano, svaté Oběti dala všem lidem příležitost spojit se s ním a být spasenými, stát se svatými a získat věčný život. Ano, a tam, v neviditelné stvoření, děje se všecko, co na zemi není vidět, což zůstává nezjistitelné, protože neviditelná tvorba je mimo náš dosah.
Důvěřujeme Ježíši Kristu, jeho slovům. Nemůže lhát, a vše, co řekl, je Pravda. Tak se sníže zvednout závoj neviditelného světa, toho tak málo známého nám, neviditelnou tvorbu, která je těsně spojena se zemí, aby už věděli, že očišťovna zmizí na konci světa, protože bude mít svůj důvod ztracen. To učí prostá logika, ale existují i jiné sféry, které také zmizí na konci světa, protože již nebude žádný důvod pro jejich existence; ráj zmizí, když budou všechny duše svaté, už nebudou mít žádnou potřebu. Na konci světa bude jen Nebe a Peklo, protože tyto dvě místa jsou v Věčnosti.
Neviditelná tvorba
Neviditelné stvoření, tak nezbytné pro viditelné stvoření, se nenachází v Věčnosti, ale shromažďuje duše, které nedosáhly konce své cesty, toho konce, který je Věčnost. Toto neviditelný svět zmizí s koncem viditelného světa.
Viditelný a neviditelný svět jsou těsně propojeny. Očistec přijímá křesťanské duše, které musí být očištěny, a Limbo existuje pro děti, které zemřely bez kréstu před dosažením věku rozumu, stejně jako Limbo existovalo pro spravedlivé v Starém zákoně. Svatý Kostel neposkytuje žádné další vysvětlení na toto téma. Limbo pohanských dobré vůle také existuje, ale Svatý Kostel o něm nemluví, protože je součástí všeho, za co není zodpovědný učit. Tento Limbo pohanů je určen duším, které neznají Boha. Nezaslouží si očistec, neboť neznají Boha, ani hřích, a ještě méně znají záslužné skutky či ctnosti. Nebýt na cestě ke svatořečnosti, místo v Ráji není pro ně také.
Ještě existuje jedno místo v neviditelném světě, které je neznámé, místo spojené s peklem, téměř stejné jako pekel, ale které nebude věčné; chudáci, kteří tam bydlí, přijímají existence Boha, uznali svou vinu ‘po’ své smrti a trpeli by věčným mučením, kdyby je Bůh neomilostnil pro jejich upřímnost před Ním během Soudcovského soudu, když již byl jejich osud pečetěn. Uznávajíce svoji vinu navzdory životu úplně odporujícímu božskému učení, zaslouží si peklo a Bůh je ponechává na své zkáze bez toho, aby je odsoudil k věčnému potrestání. Tyto smutné duše jsou jako ty v peklu, ale ne pro věčnost. Musíme za ně intenzivně modlit, neboť opuštěny by byly zoufalé. Tři mše za zemřelé, které Svatý Kostel slaví každoročně 2. listopadu za duše v očistci, přinášejí úlevu i těmto zvláštním trestaným duchům, neboť církev zahrnuje do svých modliteb všechny duše, které nejsou ve stavu blahoslavenství.
V posmrtném životě existují také místa jako komory [2] , kde končí nevěrné duše, vytvářejí si známá prostředí, taková jaká navštěvovaly na zemi. Během svého života na zemi nevěřily v Boha, nebyly ani dobré ani špatné a nacházejí se v posmrtném životě ve výhodném prostředí, kde se dozví o lásce, ale bez toho, aby jí dávaly jméno nebo představu. Když se vrátí na zem, buď po blízké smrti (NDE) nebo z jiného důvodu, vědí, že láska je pohonem života a pochopily, že to je láska, která vládne světu [nebo pravá Láska je ta Ježíše Krista]. Potom jsou na cestě ke konverzi a Bůh na ně čeká.
Existuje jiné místo, neznámé na zemi, nazývané Matka Duší . Ano, takové místo existuje. Jmenuji ho tak pro lepší porozumění lidí. Na počátku stvoření světa, předtím než stvořil Adama a Evu, již jsem vytvořil jejich duše, a stejně jako později dal člověku a ženě nařízení a povolení rozmnožovat se, tak v Mém moudrosti a tvořivosti dala krásná Duše v Posmrtnosti většině lidských duší milost porodit. Dala jsem také krásné Duši Evy, smutně hříšné, milost stát se Matkou lidstva. Stejně tomu bylo u třetí vzorné Duše, Duše Nejsvětější Panny Marie, která obdržela zvláštní milost stát se Matkou Boží. První Duše, jež měla být vzorová, byla také sváděna Luciferem, původním spolupracovníkem při Stvoření, ale on vedl téměř třetinu andělských duchů do hříchu s ním. Jako Eva i tato první Duše byla sváděna a zhřešila smrtelným hříchem, přitom si uchovala svou podstatnou povahu, tu dávat život většině lidských duší. Od svého nezkájeného hříchu jsou duše z ní narozené v této Matce slabé, ale skrze zemský život jim daný mohou naučit se bojovat proti svým slabostem a dosáhnout věčného života.
Takové jsou mnohá místa v Posmrtnosti, která mi Pán dovolil poznat, jež jsou jako svařena k zemi, aby duše země mohly dokonalost, posvěcovat se a dosáhnout Štěstí, které jim Bůh určil od počátku času.
Chvála Pánu, který byl Myšlenkářem, Stvořitelem, Vykupitelem a Posvětitelem tak velikého a dokonalého uspořádání!
Čtvrtek 11. června 2025, Zelený čtvrtek
Náš Pán:
Moje Duše, jež pochází z Čistého Božího Ducha, existovala před vším stvořením, před počátkem všech věcí, neboť je nekonečná a věčna jako Já Sám. Čistý Boží Duch produkuje svou Duši, a tak všechny vyšší Andělé na božském návrhu mohli si vytvořit duši; podobně jako Bůh chtěli být v všem jako On: stvořili si tři duše, jak je Bůh Jeden a Trojice. Bůh je jeden a Je Tři Osoby, Otec, Syn a Duch Svatý, a během Mého života na zemi řekl jsem: „Kdo viděl Mě, viděl Otce“ (Jn 14,9), a přidávám: Otec, Syn a Duch Svatý jsou jeden Bůh, jedinečný, osobní a věčný.
Vyšší Andělé, stvoření Bohem, aby byli blízkými jemu a spojeni s ním v jeho Dílech jako i ve svých Ctnostech, chtěli se osobnit tím, že si vzali tři duše, jež měly být svaté a blízko Nimu navždy, podle obrazu Pána Ježíše Krista, výjimečné božské Osoby skrze svou Inkarnaci, Svatost a Svátou Oběť.
Jak bylo vysvětleno výše, vyšší Anděl Života obdržel milost vytvořit tři Duše, jejichž identity jsem ti již odhalil: satanská Duše, Eva a nejsvatější Panna Marie. Satanská Duše nebyla dovolena inkarnovat kvůli svému hříchu ve světě neviditelném [3] . Eva zhřešila těžce, ale kájala se, a Nejsvětější Panna Marie nezhřešila. Byla věrná ve všech okolnostech. Byla sváděna, samozřejmě, a její zkouška i vítězství jsou Bohu dobře známa.
Andělé vyšších hierarchií, alespoň ti, kteří chtějí, si mohou přidělit tři duše, jejichž neoddělitelní strážci jsou a s nimi jsou věčně spojeni, pokud dosáhnou věčné blahoslavenosti. Strážcí andělé, tito z deváté hierarchie, duše nevytvářejí, ale berou je od Matky Duší a vedou je láskou, vytrvalostí a opatrností k blahoslavené věčnosti, pokud si to přejí.
Viditelný stvoření a neviditelné stvoření mají mnoho podobností, první z nich je materiální kopie druhého předtím, než jej převzal Princ tohoto viditelného světa. Lucifer, jako žárlivý a pyšný dozorce, chtěl si přivlastnit dílo stvoření a prohlásit ho za své vlastní. Bůh, vždy spravedlivý a respektující svobodu, kterou dal svým tvorům, ochránil se svými anděly místo na zemi, kam Lucifer nemohl vstoupit: Eden. Tam vytvořil Adama a Evu, dal jim příkaz rozmnožovat se a šířit po celém povrchu země řád a zbožnost. Ale i zde Eva a poté Adam zradili boží důvěru, a lidstvo bylo navždy označeno původním skvrnou — původním hříchem.
Bůh se pak pustil do zpětného získávání padlého lidstva. Vybral si pro sebe národ, kterému dal své požehnání, a Bůh Syn byl zrozen v tomto privilegovaném národu. Ale jak vědí děti Boží, tento národ jej zradil a byl odpovědný za vykoupení, které přišlo skrze utrpění a svatou oběť na kříži. Bůh potrestal tento národ rozptylem, ale když bude církev známa a uznána všemi pohany, potomci tohoto národu „budou milováni pro své otce“ (Rom 11:25-32), budou se obracet, „a Bůh málem na všechny.“
V tomto požehnaném čase všeobecného obrácení, nebo jinak řečeno během tisíciletého panování popsaného milovaným apoštolem Pána (Zj 20:1-6), Bůh splní účelem svého stvořitelského plánu: lidstvo složené z bohabojných mužů a žen žijících na zemi, která se stala opět Edenem, poslušná božskému zákonu, pracovitá a milosrdná, chvalící a uctívající Trojbožího Boha podle jeho přání a lásky.
Nechť bude požehnán, milován, chválen a poslechnut Bůh, tak je to jeho přání! A jeho požehnání bude nad všemi lidmi, kteří jej slouží, milují a uctívají. Amen.
Sobota 14. června 2024, sobota Zeslání Ducha Svátého
Náš Pán:
Neviditelný svět, stvořený Bohem, není Nebe, které je nestvůrné, protože je jeho bydliště od věčnosti.
Nebe nebo Blahoslavená Věčnost
Nebe je jako Bůh, Věčné, protože Bůh chce místo, kde on sám je se svými milovanými dětmi. Nebe je zcela božské místo a Bůh chtěl a stále chce ho sdílet se svými dětmi. Ostatní země vesmíru, všechny stvořené jím, jsou také jeho vůlí, aby jeho tvorové bydleli v Nebi, protože on je Láska a přejí si sdílet vše Dobré, Krásné a Šťastné tohoto vzorového a výjimečného místa.
Řekl jsem během svého života na zemi: „V domě mého Otce je mnoho obydlí“ (Jn 14,2), a to je pravda! Nebe, mé věčné bydliště, je rozsáhlé a určené pro přijetí mojích milovaných a láskyplných stvoření. Vy, má drahá děti, jste moji dítě, stvořeni podle mého obrazu a podobnosti, obdařeni duchem, který je váš anděl strážce, s duší a tělem, a určení k tomu, aby se připojili ke mně v mém Nebi navždy.
V Nebi, které je mé sídlo a kde přijímám své děti, abych sdílel svou božství s nimi, jsou mnoho dalších obydlí, neboť Nebe je rozsáhlé, věčné a nekonečné, jako já samý. Když budete tam přivítáni po vaší dokonalé posvěcení získaném v Ráji, vstoupíte do Nespoutatelného, nepopiratelné Krásy Boha a jeho nezapomenutelného Bydliště. Ostatní stvůrění, dokonale svým způsobem, ale ne děti Boží, protože pocházejí odjinud, ale byli mnou chtěni ve své osobní a dokonalé podobě, také obydlí Nebe, ale ne Bůhovo osobní bydliště, jako palác ubytovává krále a jeho rodinu a určité členy jeho personálu, zatímco ostatní občané žijí jinde v Království.
Ano, Nebe je obydleno dětmi Božími a dalšími stvůreními nezbytnými a dokonalě přizpůsobenými blahoslavené věčnosti toho samého Nebe. Je mnoho obydlí v domově mého Otce, stejně jako na zemi je mnoho obydlí, mnoha různých civilizací a zvyků, mnoha různorodých, ale výjimečně krásných krajinách. Boží nekonečnost je neomezená, stejně jako všechny jeho ctnosti, všechna jeho kvality, celé jeho božské bytí, a on chtěl sdílet svou Dobrotu nejblíž možnou s dětmi lidí kvůli jejich podobnosti s ním skrze jejich božskou adopci.
Chci vás všechny pro sebe, má děti, takže komunikujete všem darům mého Otcovství. A kam jsem vás určil, stejně jako každý otec chce dát svému synovi nejlepší z sebe, tak jsem vás všech stvořil jako prince a dědice mého Království, dědici plnosti Lásky, Autority a Přístupnosti ke všemu, co je moje. Vy, drazí Děti, dosáhnuvši dokonalé Svátosti, budete mé hodné dědice, mé nejhodnější zástupci k ostatním bytostem mého Království, kteří vás uctívají stejně jako mě a mají věrnou, láskyplnou a dynamickou vděčnost za vše, co od vás obdrží díky mně.
Moje Království je rozsáhlé a nekonečné, jak já samý jsem, a já, Bůh, být neomezeně tvořivým, neomezeně láskyplným, neomezeně rozmanitým, chci dát volný běh všem svým ctnostem, všem svým kvalitám, a mé Nebe je rozsáhlé pole božské akce, kterou spravuji a spravoval jsem pro Lásku k mým vlastním a pro Lásku ke všem mojim stvořením, kteří dosáhli cíle svého blahoslaveného osudu.
Bůh buď chválěn za svou velikost, své bohatství a velkou dobrotu, který dává vše každému a hojně.
A já, Bůh, požehnávám vás, kdo mě čtete, hlédám na vás, dávám vám své milosti a chci vás všechny pro sebe. Ve jménu Otce, Syna a Ducha Svátého †. Amen.
Pondělí 16. června 2025
Náš Pán:
Nevěčný peklo
Proč nevěčné peklo? Věčné peklo je věčná odmítnutí Boha. Nevěčné peklo se podílí na očistné čistotě očišťovny, a postupně duše v tomto nevěčném peklu vyjde najevo a převede se do očišťovny. Každá duše v tomto nevěčném peklu nezamítla Boha v poslední extrémní situaci: když před Ním klekla a, přestože na zemi proti Němu hřešila a byla tvrdohlavá ve svém popírání, vyznala, že se mýlila.
Přestože hříchovala, hřešila a pyšnila se, zachovala si hluboké cítění spravedlnosti, a Bůh to ví. Usmíření za hřích nebo neprávost je součástí pokání, a čím více duše hřešila, tím více Boha na zemi odmítala, tím větší musí být usmíření. Velký zločinec je umístěn do samotné vazby, oddělený od ostatních zločinců, protože by bylo nebezpečné pro něj i pro něj, aby byli v jejich společnosti. Jeho věznění je přísnější, protože jeho zločin je větší.
Duše, která je černá, ale si své černoť uvědomuje a nepříčí se svému odsouzení, již začíná cítit pokání. Duše v otázce, kterou znáš, přijala svoje odsouzení bez slova, vědoma toho, že od božské milosti, kterou stále opovrhovala, nemůže očekávat nic jiného. Nezkajný hříšník je ten, kdo i před Bohem povstává a odmítá se vysvětlit. Odmítnutí Boha je věčně odsuzující, ale Bůhova milost taková, že uznání duší božské reality, kterou na zemi popírala, je prvním krokem ke konverzi. Potom musí za své mnohé viny usoudit, opravit a vykořenit je. Pak se nachází na svém vlastním úrovni, který je ten nevěčného peklu, ze kterého bude muset vystoupit, usoudit, uspokojit a očistit se. Tento peklo je předsíň očišťovny a strašný, protože do něj mají přístup démoni.
Ukázal jsem peklo své milované Josefě Menendesové. Byla skryta v podzemní věznici, kde byla posměchem demonů a zároveň jejich bičováním. Je to strašné místo, tak tmavé, že do něj nikdy nepronikne žádný světlo, ani fyzické, ani duchovní. Zatímco v nevěčném peklu, předsíni očišťovny, je možné dostat nějaký úlevu božským povolením a modlitby za ty duše, které nejsou ‘ztratěné navždy’, jsou podstatné.
[1] Čtvrtý lateránský koncil (1215)
[2] Přechodná místa
[3] Chtěla být duší Lucifera a ne své vlastní andělské, tak se stala podobnou jeho prokleté duši.
Zdroj: ➥ SrBeghe.blog